Hodnocení podzimní části sezony 2014/15 „A“ týmu mužů

Hodnocení začnu netradičně pohledem do doby před dvěma roky, kdy by se dalo říct, že se jednalo o rok 0 vsetínského fotbalu z pohledu vedení FC Vsetín a taky mého, kdy jsem do klubu nastoupil.

Dostali jsme do vínku klub, potažmo tým mužů, který byl na posledním místě v KP se ziskem 7 bodů a z mého pohledu byl klub „mrtvý“.

Za uplynulé dva roky si myslím, že se podařilo všem lidem, kteří pro klub začali pracovat a pracují, udělat velký kus práce a klub oživit od nejmenších hráčů (přípravek) až po „A“ tým mužů. Nastavila se po sportovní stránce jednotná filozofie výchovy mladých hráčů, kdy musí navazovat práce trenérů jednotlivých kategorií na sebe tak, aby v budoucnu se mohl fotbalový Vsetín dostat na pozice, kde byl v minulosti. V týmu našli uplatnění hlavně hráči, kteří mají k městu a klubu vztah.

Dalším důležitým krokem je, že každý trenér od přípravek výše má odborné vzdělání, takže si za svou prací může pevně stát a zároveň posouvá individuální herní činnost jednotlivých hráčů stále výš, což určitě oceníme v budoucnosti.

Co se týká „A“ týmu mužů FC Vsetín, nepodařilo se nám hned na začátku zachránit soutěž a sestoupili jsme z KP do I.A třídy. Ale myslím, že tato skutečnost nám spíše pomohla, než uškodila. Tým postupně získával větší herní kvalitu a charakter. Z týmu odešli hráči, kteří neviděli svou perspektivu ve Vsetíně. Celkem suverénně jsme postoupili po roce zpět do KP, i když jsme se nevyvarovali zaváhání v některých zápasech. Ale to nic neměnilo na tom, že jsme v soutěži dominovali.

Naším cílem při vstupu do nového ročníku KP bylo nadále předvádět ofenzivní fotbal a zařadit se k týmům, které budou v popředí tabulky.

Z kádru, který vybojoval postup, odešli: V. Juřica, D. Zgarba, O. Lukáč a v průběhu podzimu T. Kundera. Naopak přišli: M. Třasoň, P. Blažek, T. Kašpar, O. Cahlík, J. Eliáš a J. Maček. Museli jsme se vyrovnat v průběhu letní přípravy s absencí Š. Doležela, P. Fojtíka a A. Muchy, kteří byli dlouhodobě v zahraničí. Dále jsme postrádali podstatnou část podzimu P. Starce, O. Cahlíka, P. Kocurka, kteří byli dlouhodobě zranění. Na tyto skutečnosti jsme reagovali angažováním J. Kučery a M. Jaroše.

V samotné soutěži nás čekala v prvních čtyřech kolech tři utkání na hřištích soupeřů. Svojí sílu jsme ukázali hned v úvodu u jednoho z favoritů soutěže v Boršicích, kde jsme po výborném výkonu zvítězili 4:1. Vítězství jsme podtrhli doma s Fryštákem (3:0) a pak díky dvěma výhrám v Luhačovicích (3:5) a na Baťově (1:4) jsme se usídlili na prvním místě tabulky. Bylo to i navzdory tomu, že jsme např. utkání v Luhačovicích odehráli v okleštěné sestavě vinou již zmíněných zranění hráčů. V dalším kole jsme postupně zvítězili s Bystřicí 3:0, v Chropyni 1:2, doma s Viganticemi 5:1 a ve Vizovicích 0:5. Po osmi kolech jsme měli plný počet 24 bodů, což bylo vynikající, ale zároveň jsme si uvědomovali, že v některých zápasech, ačkoliv jsme měli herní převahu, jsme nedokázali soupeře potrestat v útočné fázi gólem. Naopak skoro každou naši chybu v defenzivě dokázali soupeři zužitkovat ve svůj prospěch.

To se potvrdilo v zápase se zkušeným Provodovem, který nám udělil na domácím hřišti lekci z taktiky a produktivity. Porážka 0:2 byla krutá, ale zasloužená. Nedokázali jsme se dostat do herního tempa a také vyrovnat se se soupeřovou vyloženě defenzivní taktikou.

Přes porážku si tým zachoval svůj charakter a herní tvář a dokázal zvítězit v kvalitním utkání v Rožnově (2:3). V dalším kole nás čekaly doma tápající Morkovice. Odehráli jsme nejslabší poločas v podzimní části. I přes zlepšení ve druhém poločase jsme soupeři podlehli 1:2.

Před utkáním podzimu v Holešově nás to sice psychicky příliš nepovzbudilo, nicméně jsme věřili, že tento duel zvládneme. Remíza 0:0 a následná porážka na PK nás mrzela. Samotné utkání nám ukázalo, že hlavním problémem v této fázi soutěže bylo pro nás proměňování brankových příležitostí. Těch jsme měli, na rozdíl od soupeře, daleko více, bohužel bez patřičného efektu. V posledních dvou kolech jsme zvítězili v Kelči (1:2) a doma porazili po velmi dobrém výkonu Boršice (3:0).

Konečné druhé místo po podzimní části se ztrátou dvou bodů na vedoucí Holešov je vcelku slibné. Tím jsme splnili krátkodobý cíl, kterým je podávat dobré výkony, a to jak předvedenou hrou, tak i výsledkově. Dlouhodobým cílem je pro nás nadále posun „A“ týmu do moravských soutěží (divize, popř. MSFL?). Doufáme, že se nám taky podaří, což je jedním z našich dalších cílů, přivést co nejvíce hráčů, kteří svou kvalitou a vztahem ke klubu celkově tým posunou o level výše, a k dobrým výkonům motivovat i hráče stávající. Chce to hlavně pracovitost, disciplínu, zdravé sebevědomí a pokoru. Těmito atributy, si myslím, přilákáme na naše hřiště ještě více fanoušků…

Na závěr bych chtěl všem hráčům, trenérům, funkcionářům a fanouškům FC Vsetín popřát co nejvíce štěstí, zdraví a fotbalového nadšení v Novém roce.       J.M.